JAK SE FORMUJE CENA PRO SLOW FASHION OBLEČENÍ A PROČ SLOW FASHION KOUSKY NEMOHOU BÝT LEVNÉ?
Mnoho spotřebitelů je zvyklých porovnávat ceny slow fashion (pomalé módy) návrhářů s mass marketem (masovým trhem), kam spadají značky jako například Zara nebo H&M. Pomalé módní návrhářské oblečení prostě nemůže být v podobné cenové relaci jako oblečení masového trhu. Pojďme se podívat na hlavní důvody.
V první řadě zmíníme jednoduché výpočty. Čím větší je objem produktů, tím nižší jsou náklady na každý z nich. Je nemožné srovnávat práci společností vyrábějících stovky tisíc kusů produktů s malými značkami, které produkují 10-50 kusů z každého modelu.
Ceny však nezahrnují jen nákup materiálů a výrobu věcí. Jedná se o vývoj každého modelu, který zahrnuje vytvoření designu a střihu, testování, vývoj ideálního vzorku produktu, vývoj různých velikostí (stupňování) a dokumentaci pro technologické operace.
K celkovým nákladům je nutné přičíst také plat zaměstnanců, i přestože je jediným zaměstnancem značky samotný designér – multifunkční člověk. Pokud značka není velkým hráčem na trhu a neprodukuje stovky a tisíce oděvů, šicí dílny s ní nechtějí spolupracovat. Taková je bohužel realita. Těmto značkám zbývá jediná možnost, a tou je obrátit se na malé domácí dílny nebo si založit malou dílnu vlastní. Podle neúprosných zákonů ekonomiky a současně s přihlédnutím k ruční práci tak náklady na produkt prudce vzrůstají. Pokud značka stejně jako my podporuje filozofii udržitelného rozvoje, pak by mzdy pro zaměstnance (včetně švadlen) měly být slušné a samotná práce by měla být vykonávána ve slušných pracovních podmínkách.
Ke všem základním výdajům přičtěme také platby za reklamu, údržbu e-shopu a případný pronájem kamenného obchodu. Pokud půjdeme ještě hlouběji, uvidíme náklady na vizuální složku značky, tzn. vývoj značky a branding, natáčení videí, pronájmy atelierů, lookbooky, tvorba a úprava fotografií pro sociální sítě a podobně. A to nezmiňujeme dodatečné náklady, jako je účast na výstavách, soutěžích či jiných podobných akcích.
Nejen, že každý designér nemá zdroje na výrobu velkého množství zboží, ale ne každý tohle chce. Naopak. Značky, které vyrábějí jedinečný produkt, se nesnaží zvýšit oběh, aby neznehodnocovaly své věci a nápady. Cena pomáhá omezit publikum a pracovat s konkrétní skupinou kupujících, kteří jsou schopni přesně ocenit tuto kvalitu, jedinečný design a kteří chtějí sdílet tuto ideologii. Tato hodnota je pro spotřebitele zakomponována do ceny produktu. Produkt slow fashion oblečení je často jedinečný a kvalitně vyrobený. Pravděpodobnost setkání s někým ve stejném oblečení, které máte zrovna na sobě vy, je minimální ve srovnání s oblečením z mass marketu.
Ve východní Evropě se právě začalo formovat zdravé spotřebitelské chování – na rozdíl od západních zemí. Lidé začínají chápat, že kupují nejen oblečení, ale i nápad a emoce. Tím ukazují solidaritu s filozofií a hodnotami dané značky. Zachází s designovým produktem jinak než v západních zemích, kde spotřebitelé přistupují k oblečení pouze jako k užitkovému zboží.
Rychlá a pomalá móda. Rozdíl je ve filozofii. Přístup, při kterém používáte pouze kvalitní zboží, nesledujete trendy, snažíte se nakupovat stále méně a méně, a také myslíte na životní prostředí – to je slow fashion. Slow fashion je proti masovému trhu, má progresivní přístup k oblečení jako takovému. Jedná se o odmítnutí nadměrné konzumace a sledování současných trendů. „Kvalita nad kvantitou“ je heslo, které k pomalé módě patří.
Nízká cena produktů vždy představuje řadu otázek.
V jakých podmínkách se oblečení vyrábí? Kým? Jak byl zaměstnanec placen? Zákazníci si stále více kladou otázku, zda bylo zboží vyrobeno v manufaktuře se 14 ti hodinovým pracovním dnem nebo v čisté a dobře vybavené dílně, kam se zaměstnanci dostavili v osm hodin ráno a odešli domů v pět hodin odpoledne. Je nemožné kritizovat pracovní podmínky v asijských zemích a současně si užívat levné nákupy na webových stránkách AliExpress.
Naše vnímání ceny bylo silně narušeno východními výrobci často levného a nekvalitního zboží. Poté přišli na trh obři mass marketu a my jsme pomalu začali zapomínat na skutečnost, že by nám mohlo zakoupené oblečení v dobrém stavu dlouho sloužit.
Vysoká cena produktu samozřejmě nezaručuje jeho kvalitu, ale naopak to platí. Dobrá kvalita věcí vyžaduje náklady a nelze ji hodnotit levně.
Teď už víte, proč je nemožné porovnávat ceny slow fashion s rychlou módou mass marketu. Volba je vždy na zákaznících.
Rádi bychom slyšeli váš názor. Co pro vás znamená pomalá móda? Zakoupili jste si už někdy oblečení od výrobců pomalé módy?